"Mozek je obdivuhodný orgán: začíná pracovat, jakmile ráno vstaneme, a nepřestane, dokud nepřijdeme do práce." (Robert Lee Frost)
Jednou jsem zkoušela spočítat, na kolik věcí současně myslím. Zkoušeli jste to někdy? Já jsem napočítala osm. Osm myšlenek v jednom okamžiku. Nevím, jestli je to hodně nebo málo (možná toho někteří zvládnou mnohem víc), nicméně pokud alespoň občas zkoušíte meditovat, pak víte, o čem mluvím...
Takže takhle vám v hlavě vesele běhají všechny ty více či méně hluboké a více či méně důležité myšlenky. Předvádějí se, předhánějí se ve své závažnosti a neustále se snaží rozmnožovat. A to dělají naprosto vytrvale a neúnavně až do chvíle, kdy potřebujete opravdu něco důležitého vymyslet nebo vyřešit. Pak může nastat několik scénářů:
myšlenky se bleskurychle vypaří. Vypaří se všechny momentálně nepotřebné a nadbytečné a s nimi úplně všechny ostatní.
myšlenky se bleskurychle vypaří. Vypaří se všechny momentálně nepotřebné a nadbytečné. Zůstane jen jedna jediná, životně důležitá pro vyřešení problému.
Obě varianty mají své výhody a nevýhody. A obávám se, že většina obyčejných smrtelníků nemá moc vědomé volby, jak ovlivnit, který scénář nastane. Jaká a zda vůbec nějaká myšlenka zůstane. Protože...
Jednou se cestou do školky tvářila strašně zadumaně. Tak jsem se jí zeptala, na co myslí.
"V hlavě mi běhají dobré a špatné myšlenky. Která skočí doprostřed, tak o té musím myslet."
Všechno tedy záleží na tom, která myšlenka zrovna skočí doprostřed. A nebo se také může stát, že se ke skoku žádná myšlenka neodhodlá a vy budete mít vymeteno. To může být v některých situacích dost závažný problém (když jsem například vezla dceru po pádu z kola do nemocnice, místo 3 minut mi cesta trvala asi 10). Ale když zrovna žádné nebezpečí nehrozí, dovolit si nemyslet na nic je sice luxusní, ale naprosto úžasná záležitost. Moje nejoblíbenější činnost, když večer rodiče mají pré...
"Kdyby tahle ruka byla jazyk, mohla bych se mýt jako kočka."
Tím myslela svou levou ruku. Je levačka, a jak stála ve sprchovém koutu, stříkala si na levou ruku vodu ze sprchy a pak si s ní myla obličej. U táty má čtyři kočky, takže kočičí údržbu kožíšků a péči o zevnějšek zná velmi dobře. Teď jednu z nich...
Lezla na boulderu. Bylo to fakt vysoko. Teda z mého pohledu to bylo vysoko. Ona prostě lezla. A i když nejsem žádná super matka, jednu věc nikdy nedělám... nepodsouvám jí své strachy. Tak jsem ji nechala lézt a z jejího pohledu ji klidně podporovala, aby vylezla až nahoru. Pak se začala vracet dolů. Nádherně, obezřetně nožičkama hledala úchyty a...
Když byla nemocná a hlídala ji babička, chystala jsem se ráno do práce. Chodila jsem po bytě a jen tak komentovala, co dělám, abych na nic nezapomněla...