"Dospělí si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém příteli, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: "Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry? Sbírá motýly?" Místo toho se vás zeptají: "Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?" Teprve potom myslí, že ho znají." (Antoine de Saint-Exupéry, Malý princ)
Přesně to si myslí Tamarka. Že mám úplně špatný odhad na lidi a zajímají mě věci absolutně nepodstatné...
"Mám radši děti než dospělý. Dospělí jsou nudný a pracovací. Děti jsou hravý a je s nimi větší zábava. Tvoje kamarády mám ráda jenom takový, který se chovaj jako děti a nemaj vousy."
Ona na mě někdy klade velké nároky. Na to jsem zvyklá. Ale s touhle kombinací jedině správných, důležitých a nejpodstatnějších požadavků na kamarády to fakt přepískla. Ať se snažím, jak se snažím, nedokážu to zkombinovat. Když se chová jako dítě, má vousy. A když vousy nemá, je to pracovací dospělý...
Mnohem líp jsou na tom kamarádky. U kamarádek naštěstí v rozhodovacího procesu o oblíbenosti či neoblíbenosti nehrají roli vousy. V zásadě se to celé redukuje na jediný důležitý a nejpodstatnější požadavek: "Není tak nudná jako ty, mami."
"Hra je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zjednodušit život. Přesně to jsme dělali jako děti, ale v dospělosti jsme si hrát zapomněli." (Albert Einstein)
"Kdyby tahle ruka byla jazyk, mohla bych se mýt jako kočka."
Tím myslela svou levou ruku. Je levačka, a jak stála ve sprchovém koutu, stříkala si na levou ruku vodu ze sprchy a pak si s ní myla obličej. U táty má čtyři kočky, takže kočičí údržbu kožíšků a péči o zevnějšek zná velmi dobře. Teď jednu z nich...
Lezla na boulderu. Bylo to fakt vysoko. Teda z mého pohledu to bylo vysoko. Ona prostě lezla. A i když nejsem žádná super matka, jednu věc nikdy nedělám... nepodsouvám jí své strachy. Tak jsem ji nechala lézt a z jejího pohledu ji klidně podporovala, aby vylezla až nahoru. Pak se začala vracet dolů. Nádherně, obezřetně nožičkama hledala úchyty a...
Když byla nemocná a hlídala ji babička, chystala jsem se ráno do práce. Chodila jsem po bytě a jen tak komentovala, co dělám, abych na nic nezapomněla...