Jak si splnit přání

29.12.2019

(případová studie pro ženy)

Prolog

Tato případová studie přináší všem ženám jediný zaručený návod na to, jak si splnit přání. Přát si samozřejmě mohou i muži, ale pro ty bude lepší, když si najdou na internetu nějaký článek nebo video na téma, jak si správně přát. Nic lepšího pro muže bohužel nemáme. Můj jedinečný zaručený návod funguje jen na ženy a je mi srdečně jedno, že není genderově vyvážený.

Úvod

Na počátku bylo přání, aby mi doma visely obrázky. Už to bude skoro rok, co jsem se přestěhovala i se svými oblíbenými obrazy, které však stále smutně stály v koutě. Přála jsem si opravdu intenzivně. Každé ráno jsem s tímto přáním vstávala a každý večer s ním usínala. Dokonce jsem do svého přání zapojila i několik přátel. Přála jsem si v bdělém stavu, přála jsem si v meditativním stavu, přála jsem si při jízdě autem, přála jsem si u rozsvícené svíčky, žádala jsem své duchovní průvodce, vysílala přání do vesmíru a všude možně, kde se dalo... Nic nezabíralo. Ubíhal měsíc za měsícem a obrazy ne a ne se pověsit.

Vyzkoušela jsem dokonce i několik metod mimo oblast přání:

  1. Poprosila jsem kamaráda, jestli by mi obrazy pověsil. Slíbil, že ano, ale že na to bude potřebovat vrtačku, kterou neměl, takže obrazy stály dál.

  2. Jiný kamarád kvůli tomu dokonce přijel na návštěvu. Zpočátku to vypadalo slibně. Posilnil se čajem a už to vypadalo, že se pustí do práce. Ale skutek utek.

Zkrátka a dobře, obrazy se samy silou mého přání nepověsily. A nepověsil je ani žádný z mnou zaangažovaných mužů.

Řešení

Jak tedy došlo k tomu, že obrazy u mě doma už visí?

Vykašlala jsem se na chlapy. Koupila jsem si háčky, hřebíčky a kladívko. Od kuchyňského stolu jsem si přesunula židli, vylezla na ni, přiložila hřebíček ke zdi a začala do něj tlouct kladívkem. Tloukla jsem do něj tak dlouho, dokud nebyl úplně zatlučený. Pak jsem na háček zavěsila obraz a celou proceduru opakovala několikrát. Nakonec jsem vrátila židli ke stolu a pověšené obrazy si vyfotila.

Závěr

Marnými pokusy o splnění přání jsem strávila 10 měsíců života. Skutečné řešení včetně návštěvy obchodu a zakoupení háčků, hřebíků a kladiva mi zabralo cca 30 minut. Moje řešení na splnění přání je tedy velmi rychlé a efektivní.

Všem ženám, které si něco přejí, přináším následující doporučení:

  1. Nespoléhejte se na ostatní, ale samy na sebe.

  2. Přejte si, jak chcete. Ale pak nezapomeňte přiložit ruku k dílu a své přání si opravdu splnit.


"Kdyby tahle ruka byla jazyk, mohla bych se mýt jako kočka."
Tím myslela svou levou ruku. Je levačka, a jak stála ve sprchovém koutu, stříkala si na levou ruku vodu ze sprchy a pak si s ní myla obličej. U táty má čtyři kočky, takže kočičí údržbu kožíšků a péči o zevnějšek zná velmi dobře. Teď jednu z nich...

Lezla na boulderu. Bylo to fakt vysoko. Teda z mého pohledu to bylo vysoko. Ona prostě lezla. A i když nejsem žádná super matka, jednu věc nikdy nedělám... nepodsouvám jí své strachy. Tak jsem ji nechala lézt a z jejího pohledu ji klidně podporovala, aby vylezla až nahoru. Pak se začala vracet dolů. Nádherně, obezřetně nožičkama hledala úchyty a...

Když byla nemocná a hlídala ji babička, chystala jsem se ráno do práce. Chodila jsem po bytě a jen tak komentovala, co dělám, abych na nic nezapomněla...

© 2020-2024 To je život... podle Pavlíny Sobolové. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!