Co se vám vybaví, když se řekne oko? Mně jednoznačně průšvih. Minimálně v posledních několika měsících. Spustilo se vám teď někdy oko na punčocháčích? Mně jo. A všem, kterým se to nestalo, můžu zkušeně sdělit, že v tom případě jste v prdeli. Zkoušeli, teda vlastně zkoušely, jste v lockdownu sehnat silonky?
A tím mé životní téma "oko, oka, oči" zdaleka nekončí. Moje milovaná, drahá a neomylná, skoro dospělá pětiletá velká holka mi dala úkol: "Maminko, upleť mi svetr!" Takže když se konečně trochu vydýchám po náročném, celodenním shánění nových černých silonek (které jsem mimochodem nesehnala a musela vzít zavděk tělovými), čekají mě další hrátky s oky. Potvůrka má jediné štěstí. Že miluju retro.
A pak jsou tady taky oči. Mám ve zvyku dívat se lidem do očí. Věřím tomu, že když se budu dívat dostatečně hluboko, uvidím, jaký je majitel očí doopravdy. Pod maskami a rolemi, které v běžném životě hraje. Vždycky to vidím. Mám určité podezření, že v hodnocení očních hlubin má prsty můj oblíbený "syndrom Mirek Dušín", protože následné odhalení pravdy někdy dost zabolí. Ale s tím už dávno pracovat umím. Rozhodilo mě až to, když jsem ne-viděla... Tak nevím. Buď stárnu, nebo se možná mám posunout k vyspělejšímu způsobu vnímání... (???)
"Rukou dosáhnete daleko - okem ještě dále - ale nejdále myšlenkou." (Zdeněk Seydl)
"Kdyby tahle ruka byla jazyk, mohla bych se mýt jako kočka."
Tím myslela svou levou ruku. Je levačka, a jak stála ve sprchovém koutu, stříkala si na levou ruku vodu ze sprchy a pak si s ní myla obličej. U táty má čtyři kočky, takže kočičí údržbu kožíšků a péči o zevnějšek zná velmi dobře. Teď jednu z nich...
Lezla na boulderu. Bylo to fakt vysoko. Teda z mého pohledu to bylo vysoko. Ona prostě lezla. A i když nejsem žádná super matka, jednu věc nikdy nedělám... nepodsouvám jí své strachy. Tak jsem ji nechala lézt a z jejího pohledu ji klidně podporovala, aby vylezla až nahoru. Pak se začala vracet dolů. Nádherně, obezřetně nožičkama hledala úchyty a...
Když byla nemocná a hlídala ji babička, chystala jsem se ráno do práce. Chodila jsem po bytě a jen tak komentovala, co dělám, abych na nic nezapomněla...