Jaký je rozdíl mezi tím, kdo je namyšlený, a tím, kdo je sebevědomý?
Namyšlený si to o sobě jenom myslí. Sebevědomý si je vědomý sebe.
Člověk, od kterého jsem tohle slyšela, o sobě tvrdí, že je sebevědomý. Rozhodně si to o sobě jen nemyslí, ale je si plně vědom svých schopností a kvalit. Na okolí však působí poměrně arogantně a přílišné oblibě se netěší. A víte co? Kašle na to. A já jsem před pár dny pochopila proč...
Opakem sebe-vědomí je totiž bez-vědomí. Wikipedie o bezvědomí říká:
"Bezvědomí zahrnuje kompletní nebo částečnou ztrátu schopnosti vnímat a reagovat na vnější podněty. Je známkou poruchy normální mozkové činnosti a samo o sobě může postiženého ohrožovat na životě ucpáním dýchacích cest."
Z pohledu dlouhodobého zachování zdraví a životních funkcí se tedy jeví jako výhodné být sebevědomý. Protože když nejste, jste bezvědomý, a to by vás mohlo ohrozit na životě. Buď se vám ucpou dýchací cesty, nebo se vám ucpe cesta ke spokojenému vědomému životu...
"Kdyby tahle ruka byla jazyk, mohla bych se mýt jako kočka."
Tím myslela svou levou ruku. Je levačka, a jak stála ve sprchovém koutu, stříkala si na levou ruku vodu ze sprchy a pak si s ní myla obličej. U táty má čtyři kočky, takže kočičí údržbu kožíšků a péči o zevnějšek zná velmi dobře. Teď jednu z nich...
Lezla na boulderu. Bylo to fakt vysoko. Teda z mého pohledu to bylo vysoko. Ona prostě lezla. A i když nejsem žádná super matka, jednu věc nikdy nedělám... nepodsouvám jí své strachy. Tak jsem ji nechala lézt a z jejího pohledu ji klidně podporovala, aby vylezla až nahoru. Pak se začala vracet dolů. Nádherně, obezřetně nožičkama hledala úchyty a...
Když byla nemocná a hlídala ji babička, chystala jsem se ráno do práce. Chodila jsem po bytě a jen tak komentovala, co dělám, abych na nic nezapomněla...