Strach je zlý pán, ale také může být dobrý sluha. Vemte si třeba, jak to udělal jiný velmi známý sluha. Stačila taková drobnost jako sehnat v červenci škrabošku čerta a Mikuláše. A do hodiny teta Kateřina z hausbótu vysmahla i s Miloušem.
Máme Saturnina soudit za to, že úmyslně vyvolal strach? No, nezní to moc jako dobrý skutek úmyslně v někom vyvolávat nepříjemné pocity. Na první pohled to vypadá trochu jako "a další odvetný akce... budou následovat". Já si ale myslím, že Saturnin měl hluboké morální zásady a jednal jako správný uvědomělý křesťan.
"Umět jednat správně, ale nejednat je hřích" (Jakub 4:17 B21). To měl náš hrdina na paměti. A protože navíc uměl úplně všechno, všude byl a všechno znal, úkol pro něj byl brnkačka. Stačilo za sebe nechat pracovat jiné. Prostě jen sehnal škrabošky a teta Kateřina se pak už vyhnala sama.
Teta Kateřina se prostě posrala strachy. Proto nemohla zůstat na hausbótu a svět jí nikdy nepatřil.
"Kdyby tahle ruka byla jazyk, mohla bych se mýt jako kočka."
Tím myslela svou levou ruku. Je levačka, a jak stála ve sprchovém koutu, stříkala si na levou ruku vodu ze sprchy a pak si s ní myla obličej. U táty má čtyři kočky, takže kočičí údržbu kožíšků a péči o zevnějšek zná velmi dobře. Teď jednu z nich...
Lezla na boulderu. Bylo to fakt vysoko. Teda z mého pohledu to bylo vysoko. Ona prostě lezla. A i když nejsem žádná super matka, jednu věc nikdy nedělám... nepodsouvám jí své strachy. Tak jsem ji nechala lézt a z jejího pohledu ji klidně podporovala, aby vylezla až nahoru. Pak se začala vracet dolů. Nádherně, obezřetně nožičkama hledala úchyty a...
Když byla nemocná a hlídala ji babička, chystala jsem se ráno do práce. Chodila jsem po bytě a jen tak komentovala, co dělám, abych na nic nezapomněla...