"Kdyby tahle ruka byla jazyk, mohla bych se mýt jako kočka."
Tím myslela svou levou ruku. Je levačka, a jak stála ve sprchovém koutu, stříkala si na levou ruku vodu ze sprchy a pak si s ní myla obličej. U táty má čtyři kočky, takže kočičí údržbu kožíšků a péči o zevnějšek zná velmi dobře. Teď jednu z nich napodobovala a mít místo ruky kočičí jazýček vyhodnotila jako výhodu. Asi není jediná, kdo si to myslí...
"Kdyby bylo možné zkřížit člověka s kočkou, pak by byl mnohem dokonalejší. Jen kočka by si značně pohoršila." (Mark Twain)
Totiž...
"Kočka je emočně absolutně upřímná; lidské bytosti mohou z jakéhokoli důvodu skrývat své pocity, ale kočka ne." (Ernest Hemingway)
Lidi často skrývají své pocity. Je pro ně důležité, jak je vnímá jejich okolí. Kočce je to jedno, a proto si může dovolit být upřímná. A její upřímnost jí dává svobodu. Kočka je pro mě zkrátka a dobře jedním ze symbolů svobody. A to dokonce i ta úplně nejznámější, která je současně živá i mrtvá...
Představa Schrödingerovy kočky mi připomíná obrázek zavřeného hroznýše, který jako malý kluk namaloval pilot z Malého prince. Buď v něm uvidíte klobouk, nebo hroznýše, který sežral slona. A dokud se nepodíváte dovnitř, může to být obojí... Dospělí vždycky vidí klobouk. Zato děti... Děti se mohou rozhodnout, co uvidí... A tak se taky mohou rozhodnout, jestli si budou obličej mýt levou rukou, nebo jazýčkem... Minimálně moje dcera může. A doufám, že bude moct co nejdéle. Že si co nejdéle uchová svou "kočičí" upřímnost...
"Kdyby tahle ruka byla jazyk, mohla bych se mýt jako kočka."
Tím myslela svou levou ruku. Je levačka, a jak stála ve sprchovém koutu, stříkala si na levou ruku vodu ze sprchy a pak si s ní myla obličej. U táty má čtyři kočky, takže kočičí údržbu kožíšků a péči o zevnějšek zná velmi dobře. Teď jednu z nich...
Lezla na boulderu. Bylo to fakt vysoko. Teda z mého pohledu to bylo vysoko. Ona prostě lezla. A i když nejsem žádná super matka, jednu věc nikdy nedělám... nepodsouvám jí své strachy. Tak jsem ji nechala lézt a z jejího pohledu ji klidně podporovala, aby vylezla až nahoru. Pak se začala vracet dolů. Nádherně, obezřetně nožičkama hledala úchyty a...
Když byla nemocná a hlídala ji babička, chystala jsem se ráno do práce. Chodila jsem po bytě a jen tak komentovala, co dělám, abych na nic nezapomněla...
Týden chodila na příměstský tábor in-line bruslení. V pátek byl poslední den, kdy měli dopoledne ještě trénovat a odpoledne byla přehlídka pro rodiče. Ráno jsme nasedly do auta, posadila se na podsedák a začala se připoutávat. Najednou se zarazila v půlce pohybu a nehybně na mě kouká. Nakonec se svěřila: